Co je ESM a sněmovní tisk 348-E

Zkratka ESM označuje Evropský stabilizační mechanismus, tzv. "smlouvu dluhů" nebo také (politicky korektně) "trvalý euroval". Česká republika není signatářským státem Smlouvy o ESM, tuto smlouvu spolu uzavřely státy EU používající euro (mimo jiné také Slovensko).

Ze smlouvy o ESM mimo jiné vyplývá následující:

ESM je subjektem veřejného práva, de facto (viz další body) jde o "stát nad signatářskými státy".
Členské státy se neodvolatelně a bezpodmínečně zavazují zaplatit jakýkoliv kapitálový požadavek, který vůči nim bude (ze strany ESM) učiněn, a to do sedmi dnů od obdržení požadavku.
Závazek České republiky z případné účasti v ESM bude činit (v přepočtu) 40 miliard Kč splaceného kapitálu (tj. postupně splácená hotovost) a 310 miliard Kč v zárukách (splatné do sedmi dnů na vyžádání). Rada guvernérů (složená z ministrů financí členských zemí) jej může neomezeně navyšovat.
Česká republika se stane členským státem ESM v okamžiku vstupu do eurozóny - to potvrzuje poznámka pod čarou číslo 4 na straně 34 textu sněmovního tisku 348-E.
Úředníci ESM nebudou moci být za výkon v ESM kontrolováni členskými státy, nebudou moci býti stíhatelní, majetek ESM nebude moci být jakýmkoliv způsobem zabaven (ani exekučně) a ani úředníci ani ESM nebude moci být nijak členskými státy zdaněn.

Sněmovní tisk 348-E je podkladem pro schválení Rozhodnutí Evropské rady z března 2011, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 136 by nově měl výslovně "umožnit" státům eurozóny vytvořit stabilizační mechanismus. Ten však již bude připravený (Smlouva o ESM) a stane se tak automaticky součástí primárního práva (tj. "evropských smluv").

Proč zrovna 40 + 310 miliard Kč?

Účast na ESM se vypočítává podle počtu obyvatel a HDP členských zemí. Předseda Svobodných Petr Mach původně (v červenci 2011) odhadl angažovanost České republiky na ESM na 250 miliard Kč. Ministerstvo zahraničí v návaznosti na tuto kritiku připravilo analýzu, kterou se snažilo obavy Petra Macha odmítnout. Ve skutečnosti však přiznalo, že Petr Mach má pravdu a angažovanost České republiky odhadlo dokonce na 350 miliard Kč (více informací).

Nejsme v eurozóně, tak se nás to netýká - je to pravda?

Není to pravda. Jakmile se staneme součástí eurozóny, staneme se i členskou zemí ESM (jak přiznává i poznámnka pod čarou na straně 24 Závěrů Evropské rady 24. a 25. března 2011 v senátním tisku 348-E).

A o tom, zda se staneme členy eurozóny, skutečně nerozhodne Česká republika. Povinnost používat jako měnu euro totiž stanovují smlouvy pro všechny členské státy již dnes. Existují však dva druhy výjimek z této povinnosti:

Trvalou výjimku mají jen Dánsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Tyto dvě země se skutečně mohou svobodně rozhodnout kdy a zda vůbec euro jako svoji měnu přijmou.
Dočasnou výjimku (podle článku 139 Smlouvy o fungování Evropské unie) mají ostatní členské země Evropské unie, které zatím nepoužívají euro jako svoji měnu (tedy i Česká republika). O jejím zrušení rozhodne kvalifikovanou většinou Rada Evropské unie, hlasovat ovšem budou jen státy používající euro. Více informací najdete v článku Karla Zváry.

Je ESM jediný takový hrozící malér?

Ne, těch hrozících malérů je víc, mají však společnou příčinu. Tou příčinou je snaha o spojování nespojitelného. Velmi významnou roli mezi příčinami krize na území států EU je však společná měna - euro. Různost států a jejich ekonomik se projevuje nejen v neschopnosti jedněch splácet své úvěry, ale také v dalších skrytých dluzích a snahách o jejich sanování.?

EFSF - Evropský nástroj finanční stability

Tomuto mechanismu se říká "dočasný euroval". Jde o obchodní společnost, do které členské země eurozóny (včetně Slovenska) vložily finanční prostředky, ze kterých se financují půjčky státům v problémech. V důsledku se tím však především zachraňují banky, které díky půjčkám získávají plnění z dluhopisů těchto problémových zemí. Kvůli navyšování dočasného eurovalu na podzim 2011 padla vláda na Slovensku. EFSF se používá v kombinaci s činností ECB ("pákování").

Zúčtovací systém TARGET2

Systém TARGET2 je mezistátním zúčtovacím systémem. Při provádění plateb napříč státy eurozóny provedou zúčtování jednotlivé komerční a národní banky zúčastněných subjektů a vyrovnání mezi národními bankami je zajištěno v systému TARGET2 v Evropské centrální bance (ECB). V posledních letech však vázne proplácení od "problémových" států k "výkonným". Například Německo má kladnou pozici (tj. je věřitelem, ostatní mu dluží) ve výši cca 500 miliard euro, Itálie má zápornou pozici (tj. je dlužníkem) ve výši cca 200 miliard euro, podobně je na tom Španělsko, okolo 100 miliard eur následuje Irsko, Řecko a Portugalsko. Tyto nesplácené závazky jsou dalším skrytým dluhem.

Nás však (dokud Česká republika není členskou zemí eurozóny) tento problém nemusí příliš trápit, protože ČR v systému TARGET2 nikdo nedluží.

Existují i další, méně nápadné způsoby, jak občané EU platí dluhy nerozumně hospodařících vlád. Jde například o půjčky přes MMF, o dvoustranné půjčky či o "rozpouštění v inflaci" (o problematice ražebného a inflační daně si můžete přečíst v disertační práci Petra Macha).

Jsme členy EU, jsme malý stát a volný obchod potřebujeme..

Ano, volný obchod potřebujeme. Volný obchod však není Evropská unie. Volný obchod nám zajišťuje Evropský hospodářský prostor (EHP), jehož jsme členem, volný obchod s dalšími zeměmi nám může zajistit členství v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO - EFTA). Volný pohyb přes hranice nám zajišťuje Schengenská smlouva (nikoliv Smlouva o Evropské unii či Smlouva o fungování Evropské unie).

Evropská unie nám přináší regulace a přerozdělování (odvádění prostředků následované žádáním o dotace). Navíc nám může přinést ekonomické nevolnictví v podobě dluhové unie (ESM).